Blovice v letopisech (2.část)

Samostatnou jednotkou, která se zpočátku vyvíjela nezávisle na Blovicích, bylo sousední Hradiště. Již v roce 1422 se zde připomíná Jan Hradišťský a v roce 1449 Purkart z Hradiště. V posledních dvou desetiletích 15.století náleželo Hradiště Beneši Častolárovi z Hořovic, po němž se jeho nástupci psali jako Hradišťští z Hořovic. Ti přikoupili v 1.pol. 16.století statek Žďár (též vesnice Ždírec, Louňavu, Lhotku a zaniklé Vrtěšice a Podniví). V roce 1545 se uvádí tvrz na Hradišti v obnovených deskách zemských, i když zde existovala zřejmě už dříve. V témže roce patřily k hradišťskému panství rovněž vesnice Vlčice, Štítov, Újezd, Struhaře a některé vesnice na Rokycansku a jinde.

V 2.pol.16.století byl k panství na kratší dobu připojen i letinský statek. Roku 1580 přikoupil další držitel hradišťského zboží Jan Hradišťský z Hořovic ještě vsi Chlum a Nechanice a na konci 80.let 16.stol. statek Vlčtejn, čímž splynuly osudy Blovic s Hradištěm. Jan Hradišťský z Hořovic rozdělil své panství mezi tři dcery. Markéta obdržela statek Hradiště, Anna Saloména Vlčtejn (provdala se za známého humanistického spisovatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic) a Sibyla Žďár. V roce 1618 předala Markéta hradišťský díl svému manželovi Petru Tobiáši Karlovi ze Svárova, který náležel k odpůrcům císaře Ferdinanda II. Po bitvě na Bílé Hoře si sice uchoval své statky, ale ty byly po jeho smrti na rozkaz knížete Lichtenštejna v roce 1623 odevzdány správcům zkonfiskovaných statků. V roce 1628 připadly statky zpět jeho synovi Janu Václavu Karlovi ze Svárova. Zemřel však již roku 1632 a jeho zboží Hradiště, Vlčtejn a Zdemyslice se dostalo do rukou jeho jediného, dosud nezletilého syna Kryštofa Rudolfa Karla ze Svárova. Poručnicí mu byla zpočátku jeho matka, od roku 1649 do své smrti v roce 1663 vládl na panství sám.

Rod Karlů ze Svárova, i když vládl nad hradišťským panstvím v těžké době třicetileté války, podporoval zde živnosti a řemesla, o čemž svědčí výsady udělené cechu řeznickému, mlynářskému a pekařskému. Za třicetileté války se z písemných pramenů dozvídáme též o tzv. domě Bukalovském (pozdější Panský dům), Husí louce, Bílé hlíně a řadě dalších míst. S ohledem na neutěšené poměry odpustili Karlové ze Svárova měšťanům jednoroční kontribuci, šenkýřům a sedlákům dluhy. Svárovští vynikli rovněž jako příznivci blovického kostela a fary, a to zakládáním nadací a fundací. Z doby jejich vlády se zachovala v blovickém kostele cínová křtitelnice.

Vzhledem k tomu, že se po třicetileté válce nacházely naše země ve zpustošeném stavu, bylo třeba pořídit soupis veškeré poddanské (rustikální) půdy, z níž by se platila daň. Půda vrchnostenská (dominikální) nepodléhala zdanění. K sepsání berní ruly pro Blovice došlo v polovině 50.let 17.stol. za Kryštofa Rudolfa Karla ze Svárova. Podle ní měly Blovice 20 hospodářů (sedláků), 22 chalupníků a 16 zahradníků (domkářů). Bezzemci se v berní rule nezaznamenávají. Na Hradišti se v této době uvádějí 3 hospodáři, 3 chalupníci a 11 zahradníků. Z řemesel v této době známe v Blovicích bečváře, 3 pekaře, panského kuchaře, kožešníka, 2 krejčí, 4 ševce, 7 řezníků, kováře, hrnčíře a barvíře. Na Hradišti se připomínají malíř, panský myslivec, panský zahradník, panský lokaj a panský marštalíř. O neutěšených poměrech v této době v Blovicích a na Hradišti svědčí i to, že několik usedlostí bylo pustých. Ještě v doplňku berní ruly z roku 1674 pro městys Blovice je uvedeno, že „jsou zde lidé chudí, domy chatrné a větším dílem otrhané“.

Kryštof Rudolf Karel ze Svárova zanechal po sobě dcery Annu Lidmilu a Annu Barboru jako dědičky. Poručnicí jim byla jeho manželka. Dcera Anna Barbora však zemřela v dětském věku. Její matka Kateřina Eleonora převedla na sebe všechny statky. Později se provdala (v pořadí potřetí) za Maxmiliána Rudolfa hraběte z Gutenštejna. Toto manželství zůstalo bezdětné. Protože zemřela bez poslední vůle, bylo roku 1678 rozděleno její panství na čtyři stejné díly, a sice mezi tři pozůstalé dcery (dvě z prvého manželství, dvě z druhého manželství, z něhož však jedna zemřela) a jejího třetího manžela. Všechny dcery brzy postoupily své podíly nevlastnímu otci Maxmiliánu Rudolfu hraběti z Gutenštejna. Ten se oženil podruhé s Polyxenou Kateřinou Vratislavovou z Mitrovic a poněvadž z obou manželství neměl potomky, odkázal před svou smrtí v roce 1690 celý statek své manželce. Z roku 1687 podle česky psaného urbáře pro panství Hradiště se dozvídáme o jeho rozsahu. Vedle městečka Blovic sem patřily též vesnice Hradiště, poprvé Bohušov, Újezd (Hradišťský), Vlčice, Zdemyslice, Chlumánky, Vlčtejn, Chouzovy, Štítov, Struhaře, Nechanice, Louňová, Lhota (Hradišťská) a Smederov. V urbáři se píše též o mlýnech na Hradišti, v Blovicích, ve Žďáře a ve Zdemyslicích, o chmelnicích na Hradišti, o povinnostech poddaných (též z Blovic) vůči hradišťské vrchnosti, o povinnostech vůči faráři atd.

Po třicetileté válce se změnilo též rozdělení církevní správy. Blovice s filiálními kostely ve Žďáře a ve Zdemyslicích připadly do vikariátu plzeňského a diecéze českobudějovické. Od roku 1648 známe též nepřetržitě jména duchovních blovické farnosti. Jednou z povinností farářů bylo vést matriky (narozených pro matriční obvod Blovice od roku 1649, oddaných a zemřelých od roku 1734). Poměry blovických měšťanů nám od roku 1663 přibližuje česky psaný manuál (příruční kniha). Jedná o nabytí a přijetí úřadu konšela, purkmistra, zaznamenává různé příhody a důležité události, týkající se soudních sporů, dozvídáme se z něho o hejtmanech panství hradišťského.

Od roku 1713 začaly přípravy k novému katastru, který byl dokončen v roce 1748 a nazván první tereziánský katastr. K revizi tohoto katastru se přikročilo již v roce 1751 a v roce 1757 z ní vzešel druhý tereziánský katastr. Císařovna Marie Terezie dosáhla toho, že veškerá půda byla podrobena dani, ale tak, že půda panská byla zdaněna daleko mírněji než poddanská. Podle tereziánského katastru žilo v Blovicích celkem 82 hospodářů. Řemeslníků bylo 32 (proti katastru uvádí tzv.přiznávací tabela dalších 28 řemeslníků a 1 tovaryše). V tabele se píše též o 16 židech v Blovicích. V tereziánském katastru je připomínán v Blovicích též pivovar, mlýn o dvou kolech, špitál, farní kostel sv.Jana Evangelisty s 1466 dušemi, na rynku kaple sv.Panny Markéty mučednice bez lidu. Pro obec Hradiště se uvádějí v tereziánském katastru hospoda, kovárna, ovčín, vrchnostenský mlýn o 4 kolech se stoupou a pilou, chmelnice atd.

Josef Koželuh

1.část | Titulní stránka | 3.část