Blovice v letopisech (2.část)
Samostatnou
jednotkou, která se zpočátku vyvíjela nezávisle na Blovicích, bylo sousední
Hradiště. Již v roce 1422 se zde připomíná Jan Hradišťský a v roce
1449 Purkart z Hradiště. V posledních dvou desetiletích 15.století
náleželo Hradiště Beneši Častolárovi z Hořovic, po němž se jeho nástupci
psali jako Hradišťští z Hořovic. Ti přikoupili v 1.pol. 16.století statek
Žďár (též vesnice Ždírec, Louňavu, Lhotku a zaniklé Vrtěšice a Podniví).
V roce 1545 se uvádí tvrz na Hradišti v obnovených deskách zemských,
i když zde existovala zřejmě už dříve. V témže roce patřily k hradišťskému
panství rovněž vesnice Vlčice, Štítov, Újezd, Struhaře a některé vesnice na
Rokycansku a jinde.
V 2.pol.16.století
byl k panství na kratší dobu připojen i letinský statek. Roku 1580
přikoupil další držitel hradišťského zboží Jan Hradišťský z Hořovic ještě
vsi Chlum a Nechanice a na konci 80.let 16.stol. statek Vlčtejn, čímž splynuly
osudy Blovic s Hradištěm. Jan Hradišťský z Hořovic rozdělil své
panství mezi tři dcery. Markéta obdržela statek Hradiště, Anna Saloména Vlčtejn
(provdala se za známého humanistického spisovatele Kryštofa Haranta
z Polžic a Bezdružic) a Sibyla Žďár. V roce 1618 předala Markéta
hradišťský díl svému manželovi Petru Tobiáši Karlovi ze Svárova, který náležel
k odpůrcům císaře Ferdinanda II. Po bitvě na Bílé Hoře si sice uchoval své
statky, ale ty byly po jeho smrti na rozkaz knížete Lichtenštejna v roce
1623 odevzdány správcům zkonfiskovaných statků. V roce 1628 připadly
statky zpět jeho synovi Janu Václavu Karlovi ze Svárova. Zemřel však již roku
1632 a jeho zboží Hradiště, Vlčtejn a Zdemyslice se dostalo do rukou jeho
jediného, dosud nezletilého syna Kryštofa Rudolfa Karla ze Svárova. Poručnicí
mu byla zpočátku jeho matka, od roku 1649 do své smrti v roce 1663 vládl
na panství sám.
Rod Karlů ze
Svárova, i když vládl nad hradišťským panstvím v těžké době třicetileté
války, podporoval zde živnosti a řemesla, o čemž svědčí výsady udělené cechu
řeznickému, mlynářskému a pekařskému. Za třicetileté války se z písemných
pramenů dozvídáme též o tzv. domě Bukalovském (pozdější Panský dům), Husí
louce, Bílé hlíně a řadě dalších míst. S ohledem na neutěšené poměry
odpustili Karlové ze Svárova měšťanům jednoroční kontribuci, šenkýřům a
sedlákům dluhy. Svárovští vynikli rovněž jako příznivci blovického kostela a
fary, a to zakládáním nadací a fundací. Z doby jejich vlády se zachovala
v blovickém kostele cínová křtitelnice.
Vzhledem
k tomu, že se po třicetileté válce nacházely naše země ve zpustošeném
stavu, bylo třeba pořídit soupis veškeré poddanské (rustikální) půdy,
z níž by se platila daň. Půda vrchnostenská (dominikální) nepodléhala
zdanění. K sepsání berní ruly pro Blovice došlo v polovině 50.let
17.stol. za Kryštofa Rudolfa Karla ze Svárova. Podle ní měly Blovice 20
hospodářů (sedláků), 22 chalupníků a 16 zahradníků (domkářů). Bezzemci se
v berní rule nezaznamenávají. Na Hradišti se v této době uvádějí 3
hospodáři, 3 chalupníci a 11 zahradníků. Z řemesel v této době známe
v Blovicích bečváře, 3 pekaře, panského kuchaře, kožešníka, 2 krejčí, 4
ševce, 7 řezníků, kováře, hrnčíře a barvíře. Na Hradišti se připomínají malíř,
panský myslivec, panský zahradník, panský lokaj a panský marštalíř. O
neutěšených poměrech v této době v Blovicích a na Hradišti svědčí i
to, že několik usedlostí bylo pustých. Ještě v doplňku berní ruly
z roku 1674 pro městys Blovice je uvedeno, že „jsou zde lidé chudí, domy
chatrné a větším dílem otrhané“.
Kryštof Rudolf
Karel ze Svárova zanechal po sobě dcery Annu Lidmilu a Annu Barboru jako
dědičky. Poručnicí jim byla jeho manželka. Dcera Anna Barbora však zemřela
v dětském věku. Její matka Kateřina Eleonora převedla na sebe všechny
statky. Později se provdala (v pořadí potřetí) za Maxmiliána Rudolfa hraběte
z Gutenštejna. Toto manželství zůstalo bezdětné. Protože zemřela bez
poslední vůle, bylo roku 1678 rozděleno její panství na čtyři stejné díly, a
sice mezi tři pozůstalé dcery (dvě z prvého manželství, dvě z druhého
manželství, z něhož však jedna zemřela) a jejího třetího manžela. Všechny
dcery brzy postoupily své podíly nevlastnímu otci Maxmiliánu Rudolfu hraběti z Gutenštejna.
Ten se oženil podruhé s Polyxenou Kateřinou Vratislavovou z Mitrovic
a poněvadž z obou manželství neměl potomky, odkázal před svou smrtí
v roce 1690 celý statek své manželce. Z roku 1687 podle česky psaného
urbáře pro panství Hradiště se dozvídáme o jeho rozsahu. Vedle městečka Blovic
sem patřily též vesnice Hradiště, poprvé Bohušov, Újezd (Hradišťský), Vlčice,
Zdemyslice, Chlumánky, Vlčtejn, Chouzovy, Štítov, Struhaře, Nechanice, Louňová,
Lhota (Hradišťská) a Smederov. V urbáři se píše též o mlýnech na Hradišti,
v Blovicích, ve Žďáře a ve Zdemyslicích, o chmelnicích na Hradišti, o
povinnostech poddaných (též z Blovic) vůči hradišťské vrchnosti, o
povinnostech vůči faráři atd.
Po třicetileté
válce se změnilo též rozdělení církevní správy. Blovice s filiálními
kostely ve Žďáře a ve Zdemyslicích připadly do vikariátu plzeňského a diecéze
českobudějovické. Od roku 1648 známe též nepřetržitě jména duchovních blovické
farnosti. Jednou z povinností farářů bylo vést matriky (narozených pro
matriční obvod Blovice od roku 1649, oddaných a zemřelých od roku 1734). Poměry
blovických měšťanů nám od roku 1663 přibližuje česky psaný manuál (příruční
kniha). Jedná o nabytí a přijetí úřadu konšela, purkmistra, zaznamenává různé
příhody a důležité události, týkající se soudních sporů, dozvídáme se
z něho o hejtmanech panství hradišťského.
Od roku 1713
začaly přípravy k novému katastru, který byl dokončen v roce 1748 a
nazván první tereziánský katastr. K revizi tohoto katastru se přikročilo
již v roce 1751 a v roce 1757 z ní vzešel druhý tereziánský
katastr. Císařovna Marie Terezie dosáhla toho, že veškerá půda byla podrobena
dani, ale tak, že půda panská byla zdaněna daleko mírněji než poddanská. Podle
tereziánského katastru žilo v Blovicích celkem 82 hospodářů. Řemeslníků
bylo 32 (proti katastru uvádí tzv.přiznávací tabela dalších 28 řemeslníků
a 1 tovaryše). V tabele se píše též o 16 židech
v Blovicích. V tereziánském katastru je připomínán v Blovicích
též pivovar, mlýn o dvou kolech, špitál, farní kostel sv.Jana Evangelisty s
1466 dušemi, na rynku kaple sv.Panny Markéty mučednice bez lidu. Pro obec
Hradiště se uvádějí v tereziánském katastru hospoda, kovárna, ovčín,
vrchnostenský mlýn o 4 kolech se stoupou a pilou, chmelnice atd.