Blovice v letopisech (3.část)V roce 1694 se provdala Polyxena Kateřina Vratislavová z Mitrovic za Jana Josefa svobodného pána z Újezda a na Březnici, čímž bylo spojeno panství hradišťské s panstvím březnickým. Právě za Jana Josefa došlo k rozkvětu hradišťského panství. Na sklonku 17.století byly obnoveny hladoměřské rybníky, v Huti a Hladoměři byly zřízeny hutě a hamry.
Významnou správní jednotku představovaly v této době vedle panství a farností též krajské úřady. Do roku 1714 existovalo v našich zemích 14 krajů (mezi nimi i kraj Plzeňský, kam patřilo též panství Hradiště). V roce 1714 byl českými sněmy schválen počet 12 krajů. Hlavní příčinou zmenšení počtu krajů ze 14 na 12 byly především finanční důvody, nové změny v berní soustavě. Reskriptem z roku 1751 byl Plzeňský kraj rozdělen na Plzeňský a Klatovský. Právě k nově zřízenému Klatovskému kraji připadlo panství Hradiště. Protože Jan Josef svobodný pán z Újezda a na Březnici byl bez potomků, udělil mu v roce 1725 císař Karel VI. tu milost, aby nejen své jmění, ale i své jméno a svůj znak mohl přenést na jiného příslušníka. Jan Josef zemřel v roce 1728. Dědil po něm jeho příbuzný, jím určený, Vilém Albrecht říšský hrabě Krakovský z Kolovrat, který proto ke své orlici připojil znak Jeníšků, a sice jednorožce. V roce 1735 koupil od městské rady za 1300 zl. rybník Cecimu. Vilém Albrecht zemřel v roce 1738. Po jeho smrti byly podle odkazu rozděleny statky mezi dva syny. Starší Prokop dostal Hradiště, Dešenice s Janovicemi a Řidku a mladší Jan Nepomucký Josef obdržel Březnici. Ta však byla v roce 1784 opět spojena s Hradištěm. Prokop hrabě Kolovrat Krakovský žil však nákladně, takže musel část svého panství prodat a na panství Hradiště byla uvalena sekvestrace (úřední ustanovení přechodné správy). Velkým břemenem pro lid se stala robota. Podle udání samotné vrchnosti z roku 1749 robotovali na hradišťském panství sedláci s volským dvouspřežím 4 dny a chalupníci vykonávali pěší robotu 5 dní v týdnu. Tato robota překračovala patentní ustanovení a byla asi největší v širém okolí. Později došlo k úpravě těchto robotních povinností v tom smyslu, že ti, kteří neměli žádné pozemky a neplatili daně, robotovali 13 dnů v roce. Poddaní v 7.třídě, kteří platili 9 zl. 30 kr. daně, robotovali jednou osobou 3 dny v týdnu pěší, čili ruční robotou. Sedláci, zařazení v 8.–11.třídě, museli konat potažní robotu, a to 3 dny s jedním kusem tažného dobytka až po robotu s dvěma potahy dvojspřežními. Vedle toho museli sedláci od sv.Jana Křtitele do sv.Václava robotovat 1–3 dny v týdnu ručně. Robota se nesměla vymáhat v neděli a ve svátek. Nesnáze a bídu poddaných zvyšovaly spory Blovic s panstvím. V roce 1750 došlo ke stanovení hranic mezi Blovicemi a Hradištěm. Ke klidu nepřispěly ani spory mezi Blovicemi, Zdemyslicemi a Žákavou o les Kamensko. Z nařízení Prokopa Kolovrata z roku 1747 museli blovičtí židé platit tzv.štolu (poplatek faráři za oddavky, pohřby). Nařízením z téhož roku vystěhoval některé židovské rodiny, aby snížil počet židovského obyvatelstva. Za Prokopa Kolovrata zanikl na hradišťském panství neobyčejně vyvinutý průmysl z předchozích dob. Vysoká pec, hamry a železné hutě byly v roce 1750 pronajaty na 3 roky příbramskému měšťanu Josefu Pavlíčkovi a po vypršení nájmu pak zrušeny. Stejný osud stihl i draslárny na Hradišti a v radišťském Újezdě a vinopalnu na Hradišti. Průmyslem utrpěly lesní porosty v Chýlavě. V roce 1751 dal Prokop Kolovrat zapsat do desk zemských některá důležitá nařízení, která se týkala majetkových poměrů v Blovicích, moci soudní a trestní, prodeje piva, placení daní, roboty, omezení židovského podnikání, okolních lesů, pastvy dobytka atd. Za Prokopa Kolovrata vzniklo v Blovicích několik významných barokních památek. Z roku 1748 to je socha archanděla Michaela, která byla druhotně umístěna na stráň nad Bohušovem. V roce 1766 bylo při blovickém kostele založeno kaplanství. V letech 1760 – 1767 byl postaven na místě staršího kostela dnešní barokní kostel sv.Jana Evangelisty, a to nákladem 20.000 zl., v němž nejsou zahrnuty povozy a stavební materiál. V průběhu 18.století se v Blovicích změnilo obecní zřízení v tom smyslu, že místo 12 konšelů byli pouze 4, z nichž každý zastával úřad purkmistra po 3 měsíce. V roce 1768 udělila Marie Terezie Blovickým německy psané privilegium na 4 výroční trhy a každý týden týdenní trh. Císařovna povolila tyto trhy na žádost purkmistra, rady a celé obce Blovic k většímu příjmu Blovických a hlavně proto, aby měšťané mohli lépe odvádět svou kontribuci. Blovice se tak stávají významným střediskem na hradišťském panství a od 2.poloviny 18.století jsou uváděny jako město. Josef Koželuh |
