Blovice v letopisech (13.část)

V důsledku zmírnění trvající nezaměstnanosti probíhaly i ve 30. letech další stavební práce na úpravu vzhledu města Blovic. V roce 1933 byla vypsána soutěž na úpravu části Palackého třídy v délce 160 m. V téže době došlo k dokončení regulace řeky Úslavy. Firma Ing. Ferd. Kout z Plzně provedla úpravu chodníků v Husově třídě. TJ Sokol udělala současně svým nákladem chodník v Tyršově ulici vedoucí k sokolovně. Další úpravu Husovy třídy provedl okres. V roce 1934 byla zadána 2. etapa úpravy Palackého třídy v délce 200 m firmě Ing. Ferd. Kout z Plzně. Dále se jednalo o úpravu dlažby v Luční ulici až k mostu a dokončení dlažby v Husově třídě. V roce 1934 byla provedena provizorní úprava 3.etapy Palackého třídy. V roce 1935 se dokončila dlažba v Husově třídě. Dne 2.4.1936 se započalo s bouráním starobylého dřevěného domku v Rašínově ul. čp. 75, jehož majitelem byl František Budilovský, řečený „Uzdář“, malorolník v Blovicích. Odstraněním tohoto stavení došlo k rozšíření Rašínovy a Bělohrobského ulice. Při zřizování chodníků v Kamenického ulici v roce 1937 byla odstraněna nejprve dřevěná pavláčka starobylého dřevěného domku čp. 51 patřícího domkáři Bedřichu Rožmitálskému. Později došlo i na vlastní stavení.

K zlepšení postavení nezaměstnaných nařídil v roce 1933 okresní úřad sbírku potravin. Došlo též ke zřízení léčebného komitétu pro nezaměstnané. V platnost vešlo i nařízení, aby si nezaměstnaní odpracovali za udělení poukázky na potraviny veřejně prospěšné práce (úprava a čistění ulic, úprava cest a silnic apod.), a to svobodní 4 hod. v týdnu, ženatí 8 hod. K potravinovým poukázkám pak byly vydávány pro nezaměstnané tzv. chlebenky (jedna pro svobodné, dvě pro ženaté týdně). V roce 1935 bylo přiděleno obci pro nezaměstnané 50 q uhlí, 730 kg mouky a 146 kg tuku a v roce 1936 100 q uhlí, 383 kg krup a obnos 2000 Kč. V témže roce pak věnoval okresní úřad blovickým nezaměstnaným 220 kg cukru. O zlepšení situace nezaměstnaných se snažilo i Obchodní gremium v Blovicích. V roce 1935 se konala společná schůze se společenstvy řezníků, výčepníků a různých živností, na jejímž programu byla sbírka pro nezaměstnané. Za vybrané peníze se mělo nakoupit zboží u místních obchodníků. Na sbírku přispělo 25 členů gremia 146 Kč, 11 členů spol. hostinských 25 Kč a 29 členů společ. smíš. živností 57, 50 Kč. V polovině 30. let došlo ke zřízení obilního monopolu. V důsledku toho byly vydávány pěstitelům knížky na prodej obilí a mletí pro domácí potřebu. Východiskem z tíživé hospodářské situace se stal i dobrovolný vstup do armády. Byli i takoví, kteří viděli řešení svého postavení v krádežích a v pytláctví.

V roce 1933 bylo jen v samotných Blovicích 358 nezaměstnaných. Z nich 150 pobíralo podporu podle gentského systému a 208 nezaměstnaných bylo bez podpory, protože nebylo odborově organizováno. Nezaměstnanost neustávala ani v letech 1934 a 1935. Ještě v roce 1936 vykazovaly statistiky v Blovicích 85 nezaměstnaných. Východiskem z hospodářské krize se stalo v polovině 30. let zahájení zbrojního programu v plzeňské Škodovce, kde pracovalo též dělnictvo z Blovic.

Tíživá hospodářská situace se musela projevit zákonitě i v rozpočtu města. Ten pro rok 1935 vykazoval schodek ve výši 40.000 Kč. Rozpočet na rok 1936 končil schodkem 213.198 Kč.

Dne 19.3.1935 se vzdal po jedenáctiletém působení funkce starosty města Rudolf Homan. 19.5.1935 se konaly volby do Národního shromáždění a do senátu. Do poslanecké sněmovny obdrželi komunisté 35 hlasů ,  soc. dem. 523, nár.soc. 267, lidovci 117, živnostníci 232, nár.dem.179 a republikáni 78. V senátu získali komunisté 32 hlasů , soc.dem. 459, nár.soc. 232, lidovci 107, živnostníci 207, nár.dem. 158 a republikáni 69. 26.5.1935 proběhly volby do zemského a okresního zastupitelstva. V zemském zastupitelstvu obdrželi republikáni 70 hlasů, soc.dem. 490, nár.soc. 250, komunisté 27, lidovci 104, živnostníci 200 a Národní sjednocení 174. V okresním zastupitelstvu získali republikáni 71 hlasů, soc.dem. 485, nár.soc.237, komunisté 25, lidovci 100, živnostníci 175 a Národní sjednocení 234. Dne 29.6.1935 byla provedena volba starosty města, dvou náměstků a dvou členů městské rady. Starostou se stal Petr Hrach, I. náměstkem Josef Úbl a II. náměstkem Frant. Blažek. Rok 1936 se nesl ve znamení úmrtí dvou významných osobností zasahujících do politického života. Nejprve zemřel vrchní rada z.s. a dlouholetý přednosta Okresního soudu v Blovicích Josef Vondrák, po něm pak ředitel berního úřadu Hugo Kvasnička. Posledním měřením sil ve městě v době předmnichovské republiky se staly obecní volby 12.6. l938. V nich získalo Národní sjednocení 181 hlasů ( 4 mandáty ), živnostníci 176 ( 4 ), republikáni 122 ( 2 ), lidovci 130 ( 3 ), soc. dem. 518 ( 11 ) a nár. soc. 310 ( 6 ) . Komunisté ve volbách nekandidovali a po záboru našeho pohraničí byla dne 20.10. 1938 jejich strana úředně rozpuštěna. Dne 29.6.1938 byl jmenován zástupcem okres. úřadu zatímní ředitel škol v Blovicích Jan Poduška, starostou města se stal Petr Hrach , I. náměstkem Josef Úbl a II. náměstkem Jan Bystřický. Dne 27.2. 1939 vystřídal ve funkci starosty města Petra Hracha Jan Bystřický, povoláním krejčí.

Ve druhé polovině 30. let se Blovice dále rozrostly o nové domy. K roku 1936 žilo ve 470 čp. 2655 obyvatel. Měnil se i vzhled města. Již v roce 1933 byly pojmenovány sady na Dubí na památku jejich zakladatele sady Raušarovými, ulice od Panského domu k nádraží k uctění básníka a blovického rodáka Vojtěcha Heinricha Jiroty ulicí Jirotovou. Nezapomnělo se ani na hřbitovní kapli, která byla opravena v roce 1936. V roce 1938 se jednalo o zřízení koupaliště v Cecimě. Zůstalo však pouze při plánech. V témže roce vypracoval Ing. Wideman ze zemského úřadu v Praze pro obec zdarma z podnětu blovického rodáka Ing. Miroslava Klementa, vrch. staveb. rady ministerstva veřejných prací, dva projekty betonové lávky přes Úslavu u Fröhlichova mlýna.

Od poloviny 30. let pokračovalo ve své činnosti i obchodní gremium. V roce 1935 se vzdal funkce tajemníka gremia Jan Příkosický a vystřídal ho knihkupec Hynek Khodl. V roce 1936 se stal starostou gremia Josef Popek a místostarostou opět Frant. Hančík. Dne 22.4.1937 uspořádalo gremium v Blovicích s Jednotou obchodních gremií v Praze okresní hospodářskou konferenci obchodnictva. Na sklonku roku 1937 a na počátku roku 1938 podalo obchodní gremium protest proti přeložení týdenních trhů do Luční ulice na místo , získané zasypáním říčního ramene. Gremium poukázalo na neupravený pozemek u řeky a v jeho postoji ho podporovali soukromníci i politické strany , takže nakonec bylo rozhodnuto konat trhy opět na náměstí. Obchodní gremium v Blovicích za celou dobu své existence podporovalo humánní instituce, a to částkami, které mu dovolovala pokladna. Za dobu jeho činnosti bylo přijato celkem 501 členů, zapsáno 107 učňů a 132 pomocníků.

V druhé polovině 30. let zakoupil stavitel V.Hajšman z Plzně někdejší závod firmy Heřman a Brok a rozšířil zde výrobu elektrických vrtaček. V roce 1939 jich bylo vyrobeno více než tisíc a začaly se vyvážet do Anglie, Švédska, Turecka a Jižní Afriky.

V druhé pol. 30. let sehrály Blovice i významnou roli kulturně společenskou, a to nejen pro samotné město, ale i pro jeho okolí. 6.3.1935 se uskutečnila v Blovicích slavnostní schůze obec. zastupitelstva na počest 85. narozenin presidenta T.G. Masaryka a byl zaslán blahopřejný telegram. 9.3. pak proběhla v Lidovém domě oslava k narozeninám T.G. Masaryka. Dne 5.7.1936 se konaly na lukách pod blovickým nádražím jezdecké závody župní selské jízdy. 27.9.1936 se uskutečnila slavnostní valná hromada ustavení spolku „Pětatřicátníků“. 11. 7. 1937 byla odhalena na domě čp. 176 pamětní deska italskému legionáři Jaromíru Kašpárkovi. Dne 21. 8. 1937 se uskutečnila v Lidovém domě velká slavnost, při níž byl jmenován čestným občanem města Blovic František Raušar. 24. 8. se pak shromáždil velký průvod s lampiony a hudbou u Raušarova domu. V září 1937 se při příležitosti úmrtí presidenta T. G. Masaryka konala na blovickém náměstí za hojné účasti občanů, všech spolků a obcí blovického okresu smuteční tryzna.

Záslužnou činnost ve 30. letech vyvíjel spolek blovických ochotníků. Ten uvedl v roce 1933 Tylovu Fidlovačku. S blovickými ochotníky spolupracoval orchestr okresního osvětového sboru, řízený Jan Rádlem. Ten uvedl v následujících letech inscenaci „Loutku“ a oblíbenou operetu „Na tý louce zelený“. Na ochotnické činnosti se podílel též Sbor dobrovolných hasičů v Blovicích, který uváděl za režijního vedení svého velitele Františka Klementa hry lehčího žánru. Sportovní klub sehrál od Wernera „Lidé na kře“, Čapkovu „Bílou nemoc“ a hru blovického spisovatele Václava Valenty – Alfy „Hrdina Feďka“. O vznik samostatného divadelního spolku „Spolek divadelních ochotníků J.K.Tyl“ v Blovicích se zasloužil v roce 1937 především neúnavný Hynek Khodl. Na sklonku předmnichovské republiky vzniklo při spolku „Pětatřicátníci“ velké těleso dechové hudby, řízené Josefem Krejčím, které pořádalo promenádní koncerty na blovickém náměstí.

V důsledku zostření mezinárodní situace nástupem fašismu v sousedním Německu v roce 1933 došlo k opatřením i v našem státě. V roce 1935 došlo i v Blovicích příkazem okres. úřadu k ustanovení místního výboru pro ochranu proti leteckým útokům. V roce 1936 vznikl v Blovicích místní výbor civilní protiletecké ochrany ( C. P. O. ) a bylo zřízeno 8 odborů. Předsedou výboru C.P.O. byl ustanoven starosta Petr Hrach, velitelem učitel Jan Rádl. 10.5. 1936 se uskutečnila na blovickém náměstí veřejná schůze tohoto výboru. Dne 16. 6. 1937 bylo provedeno zatmění města se všemi složkami C. P. O. To bylo spojeno se cvičnými nálety letadel. Při jednom z nich došlo k uražení kormidla letounu, který se zřítil na prostranství mezi domy čp. 130 a 131. Jeho pilot se zachránil seskokem. V roce 1938 zakoupila obec pro službu C. P. O. elektrickou poplachovou sirénu, která byla umístěna na budově spořitelny. V březnu 1938 proběhlo noční poplachové cvičení C. P. O. spojené s náletem vojenských letadel.

Zostřování mezinárodní situace přispívalo k jednotě občanů na obranu vlasti. Obchodní gremium v Blovicích upsalo v roce 1936 na obranu státu ze svého jmění 1 500 Kč a v roce 1938 věnovalo částku 500 Kč. Sbírka na obranu státu konaná v Blovicích 3.6.1938 vynesla 8 169,45 Kč. Velkou kázeň projevili naši občané 21.5.1938, kdy vláda vyhlásila částečnou mobilizaci. V důsledku vzpoury Němců v našem pohraničí v září 1938 se situace ještě přiostřila. Na základě toho prchalo české obyvatelstvo ze zněmčeného území do vnitrozemí. Také do Blovic přijeli uprchlíci z Chebu a hledali zde ubytování. V noci 18. 9. 1938 připochodoval do Blovic vojenský oddíl vyzbrojený strojními puškami a jedna rota pěšího pluku č. 35. Druhý den pak vykonal přehlídku praporu generál Ing. Kloud z Plzně. Večer koncertovala praporní hudba na blovickém náměstí. Dne 25.9.1938 vyhlásila vláda všeobecnou mobilizaci. Nastoupilo 10 ročníků zálohy mužů ve věku od 30 do 40 let. V Blovicích byli ubytováni záložníci praporu 35.pěšího pluku, kteří tu byli vystrojeni a vyzbrojeni ve vojenském skladišti čp. 297 pod nádražím. Rovněž 25.9. bylo do Blovic dopraveno 623 německých sociálních demokratů, kteří uprchli z pohraničí. Byli umístěni v Blovicích a v okolních obcích. Vzhledem k napjaté situaci upustilo blovické gremium od oslav 50.výročí svého trvání a rozhodlo vydat pouze pamětní spis. V důsledku mnichovského diktátu pak došlo na počátku října 1938 k obsazení našich pohraničních území až k Plzni říšskoněmeckými vojsky. V Blovicích se ubytoval ženijní prapor našich vojáků z Domažlic ( 620 mužů a 20 nákladních aut).

Josef Koželuh

12.část | Titulní stránka | 14.část